So znovuzvoleným dekanom našej fakulty o víziách, víťazstvách a výskume škrtenom administratívou. — Justína Malysová

Do Československa prišiel Muneeb Hassan Alrawi, rodák z mesta Al-Alnbar v Iraku, v osemdesiatych rokoch na štúdium inžinierskeho programu na vojenskej akadémii. Kvôli nepriaznivej politickej situácii v Iraku a úspešne rozbehnutému biznisu sa po dokončení štúdia rozhodol v Českej republike zostať. — Justína Malysová

Mnoho studentů přichází do Brna jako do úplně neznámého města. S nástupem na vysokou školu je tedy čeká i poznávání nového prostředí. Jak to studenti zvládají? Orientují se v Brně? Využívají vymožeností moderní doby v podobě map v mobilu a různých aplikací? — Barbora Tichá

Lidé hledající v odpadových kontejnerech potraviny si říkají freegani. Jejich cílem je minimalizace spotřeby zdrojů potravin i energií a minimální účast na současné ekonomice. Supermarkety jim k tomu nabízí skvělou příležitost, protože plní kontejnery často nezávadným jídlem. Od poskytnutí jídla lidem v hmotné nouzi je totiž odrazuje patnáctiprocentní darovací daň. — Kristina Klosová

Dramatické problémy s promóciami sa nevyskytujú iba v inštitucionálnej rovine, o ktorej ste si už nakoniec mohli prečítať v článku Alžběty Mrázovej, ale aj v rovine situačnej, ktorá tkvie jednoducho v tom, že je študent blbec. — Martin Habčák

Promoce jsou slavnostním ukončením každého vysokoškolského studia. Přestože je účast na promocích naší fakulty dobrovolná, každý semestr se přihlašují stovky studentů. Chtějí si užít svůj velký den. Buď kvůli sobě samotným, nebo pro radost rodičů. Ovšem namísto pozitivních emocí se studentům naší fakulty mohou promoce postarat o vrásky na čele. Ne vždy se odehrají tak hladce, jak by čerství absolventi doufali. — Alžběta Mrázová

Promoce slavnostně zakončují vysokoškolské studium. Většinou představují řady plačících babiček a hrdých rodičů i studentů samotných. Na naší fakultě ale není absolvování promoce povinné. Jaký význam pro studenty promoce mají? Je pro ně důležité se slavnostního ceremoniálu účastnit, nebo na něj v jejich plánech místo není? — Alžběta Mrázová, Dominika Dufková

Tri dlhodobé výskumné projekty našej fakulty skončili v decembri minulého roka. Sociológovia, psychológovia a politológovia skúmali spoločenské javy v postmodernej spoločnosti, psychologický vývoj detí a mládeže či fungovanie politických strán v súčasnej Európe. Tieto a ďalšie výskumy významne dvíhajú úroveň fakulty v Česku i v zahraničí. — Eva Lalkovičová

Nové vědecké projekty zahájili výzkumníci na všech třech výzkumných pracovištích naší fakulty od začátku letošního roku. Tématy začínajících vědeckých studií jsou bezpečnostní politika v Evropě, rizikovost internetu pro děti a mladistvé nebo metody zlepšování analytických schopností studentů. Na celkem dvanáct nových projektů vědci získali granty od Grantové agentury České republiky, Evropské unie, ministerstva školství nebo přímo od Masarykovy univerzity. — Jolana Rumanová

Obor sociální politika a sociální práce změnil svou koncepci. Vznikly nové obory a katedra přijala více studentů. Ovšem potýká se i s problémy, které tyto změny přinesly. Studentů je tolik, že se nevejdou do povinných předmětů. Musí tak čekat na zápis další rok. Třiadvacetiletá studentka magisterského oboru sociální práce si kvůli tomu musí prodlužovat studium o semestr. — Alžběta Mrázová

Letošní rok je Evropským rokem dobrovolnictví. Na principu dobrovolné práce bez finanční odměny je založeno mnoho organizací, které by bez činnosti dobrovolníků nemohly vůbec existovat. Dobrovolníky v lokálních i celorepublikových aktivitách se stávají většinou mladí lidé, z nichž mnoho studuje právě na naší fakultě. — Alžběta Mrázová

Volný čas tráví každý student podle své vůle. Pro studenty naší fakulty není výjimkou, že pomáhají jako dobrovolníci v různých obecně prospěšných organizacích. O tom, jaké jsou možnosti zapojit se do brněnských sociálních služeb a co je pro studenty motivací a přínosem, mluvila pracovnice nestátní neziskové organizace Ratolest Brno Markéta Charvátová. — Martina Tesařová