Odpadový kontejner nakrmí celou rodinu

Do rubriky Minitéma napsala Kristina Klosová (Neděle, 20. duben 2014)

Lidé hledající v odpadových kontejnerech potraviny si říkají freegani. Jejich cílem je minimalizace spotřeby zdrojů potravin i energií a minimální účast na současné ekonomice. Supermarkety jim k tomu nabízí skvělou příležitost, protože plní kontejnery často nezávadným jídlem. Od poskytnutí jídla lidem v hmotné nouzi je totiž odrazuje patnáctiprocentní darovací daň.

Takzvanému dumpster divingu se proto věnuje stále širší spektrum lidí. Vedle těch, kteří považují potápění v kontejnerech za svůj životní styl, se do popelnic noří příležitostní strávníci, lidé v hmotné nouzi nebo i vysokoškoláci. „Získávání ovoce, zeleniny a někdy i pečiva z kontejneru pro mě hraje poměrně významnou roli. Záleží samozřejmě na tom, jak mám čas ‚chodit se potápět‘ a také ‚jak se urodí‘,“ sdělila studentka environmentalistiky Martina Krošová, která již více než rok získává část potravin touto cestou. Podle ní se nezřídka u kontejneru sejde i větší skupina lidí. Přesto se obvykle na všechny dostane.

Proč je úroda vyhozených potravin tak velká, vysvětluje studie OSN z loňského září. Podle ní se na světě ročně vyhodí jedna třetina vyprodukovaných potravin. V koši často končí nezávadné a plně poživatelné potraviny, o které z různých důvodů obchodníci nemají zájem a kterým často ještě neprošla záruční lhůta.

Výrobek znehodnotí i malá dírka

Nabízí se otázka, proč řetězce nenabídnou potraviny blížící se datu spotřeby lidem v hmotné nouzi. Přestože část supermarketů spolupracuje s potravinovými bankami, které shromažďují potraviny darované z různých zdrojů a přidělují je humanitárním organizacím, řada obchodů i tak většinu přebytků znehodnotí.

„Pokud je na pytli s bramborami malá dírka, tak to znamená, že ho musíme stáhnout do zázemí a skončí ve stoupě,“ prozradila mluvčí společnosti Makro Romana Nýdrle v internetovém pořadu Peklo na talíři. V případě, že je na produktu porušená etiketa, putuje také automaticky do kontejneru. „Zákon mi neumožňuje etiketu přelepit. Nemohu ani tento výrobek darovat dětskému domovu, bylo by to klamání zákazníka,“ dodala Nýdrle.

Pomohla by výjimka z DPH

Hlavním důvodem, proč se každý den plní kontejnery za supermarkety, však zůstává patnáctiprocentní daň. Tu řetězce musí platit, pokud se rozhodnou jídlo darovat. Letos v únoru vydala Strana zelených petici za výjimku z DPH u potravin darovaných za účelem nasycení lidí v nouzi. Odeslala ji na posouzení ministerstvu financí. „Ministerstvo neuvažuje o změně v přístupu k bezúplatně poskytnutému zboží, protože by se jednalo o jednoznačné porušení směrnice Evropské unie o DPH,“ objasnila Tereza Peprníková z tiskového oddělení ministerstva.

Zato šéf České federace potravinových bank Fabrice Martin-Plichta má na věc jiný názor. Pro server Česká pozice uvedl, že nejen na západě je běžné, že jsou potraviny darované lidem v nouzi od daně osvobozené. „Výjimka z DPH platí také v Maďarsku nebo Polsku,“ uvedl Plichta. Ministerstvo financí se bojí sankcí a odvolává se na „řešení na evropské úrovni“, přitom již třináct unijních států výjimku zavedlo a od Evropské komise žádné sankce nepřišly.

I přes existenci daně za darované potraviny však některé supermarkety s jejím placením nemají problém. „Samozřejmě bychom ocenili zrušení DPH za darované potraviny. Naši spolupráci s potravinovými bankami by to ale neovlivnilo,“ řekla Dagmar Krausová ze společnosti Ahold. Výjimka z DPH však není všespásná. Bez DPH by řetězce měly k darům větší chuť, nicméně legislativa jim svazuje ruce i v dalších ohledech týkajících se vzhledu či nezávadného porušení výrobků.