Tak je tomu i u Hany Blahové, studentky bakalářského stupně oborů sociální antropologie a sociologie. Jejím vyvoleným se stalo sociální hnutí Fair trade usilující o pomoc producentům v zemích třetího světa „Dostala jsem se k tomu úplně jednoduše. O Fair trade jsem se zajímala již dříve, kamarádka pro ně pracovala jako dobrovolnice. Na internetu jsem pak našla inzerát, že hledají někoho do obchodu v Pekařské ulici, tak jsem se přihlásila,“ shrnula Blahová. „Na dobrovolnictví je dobré to, že nemáte pevnou pracovní dobu jako zaměstnanci. Když třeba půl roku nemůžete, tak nepracujete a pak se zase vrátíte,“ dodala.

Z povinné praxe dobrovolníkem

K dobrovolnictví mají velmi blízko studenti psychologie, environmentalis­tiky, genderových studií nebo sociální práce. Díky povinné praxi na těchto oborech přičichne k dobrovolnické činnosti každý studující. „Na sociální práci máme povinnou praxi tři semestry. Mnoho mých spolužáků zůstalo v organizaci i poté, co hodiny do praxe splnili,“ vysvětlila Marie Málková, která k sociální politice a sociální práci studuje i žurnalistiku. Momentálně je dobrovolnicí v občanském sdružení Ratolest pomáhajícím dětem a mladistvým ze znevýhodňujícího a sociálně slabého prostředí. „Hledala jsem praxi a na Ratolest jsem slyšela dobré ohlasy, tak jsem to zkusila. A nelituju. Baví mě to, i když jsem si původně nemyslela, že by děti mohly být moje cílová skupina. Myslím, že programy Ratolesti určitě mají smysl, navíc jsou tam skvělí lidé, takže jsem zůstala jako dobrovolník a pořád se mi odejít nechce,“ vysvětlila.

Dobrovolnicí s velkým záběrem je také Michaela Petříková, která je v sedmém semestru environmentálních studií a sociální politiky a sociální práce. Prošla již čtyřmi organizacemi, například Junákem či zmíněnou Ratolestí, a dobrovolnická činnost ji stále baví. Momentálně působí v ekologických organizacích A Rocha a Hnutí DUHA. Obě usilují o ochranu přírody a čisté životní prostředí. „Pro Hnutí DUHA jsem spoluorganizovala festival a pro A Rocha píšu granty na Ministerstvo životního prostředí. Jeden z nich už vyšel, díky němu měli finance na environmentální výchovu na školách v roce 2010,“ vysvětlila Petříková. Kromě toho v organizacích čerpá náměty na svou bakalářskou práci.

V Brně jsou desítky neziskovek, které stále hledají dobrovolníky. Příležitostí, jak se zapojit, je tedy mnoho. Dobrovolnictví má jen jednu nevýhodu: jednoduše si nevyděláte. Organizace se ale snaží kompenzovat svým dobrovolníkům čas, který u nich stráví, nabídkou seberozvojových kurzů, novými zážitky a zkušenostmi. Zapojení studenti ale především pomáhají dobré věci a získávají neocenitelné položky do životopisu.

blog comments powered by Disqus