Být dobrovolníkem? Na naší fakultě skoro standard | Halas Časopis studentů Fakulty sociálních studií. 32. ročník

Být dobrovolníkem? Na naší fakultě skoro standard

Do rubriky Minitéma napsala Alžběta Mrázová (Neděle, 27. listopad 2011)

Letošní rok je Evropským rokem dobrovolnictví. Na principu dobrovolné práce bez finanční odměny je založeno mnoho organizací, které by bez činnosti dobrovolníků nemohly vůbec existovat. Dobrovolníky v lokálních i celorepublikových aktivitách se stávají většinou mladí lidé, z nichž mnoho studuje právě na naší fakultě.

Tak je tomu i u Hany Blahové, studentky bakalářského stupně oborů sociální antropologie a sociologie. Jejím vyvoleným se stalo sociální hnutí Fair trade usilující o pomoc producentům v zemích třetího světa „Dostala jsem se k tomu úplně jednoduše. O Fair trade jsem se zajímala již dříve, kamarádka pro ně pracovala jako dobrovolnice. Na internetu jsem pak našla inzerát, že hledají někoho do obchodu v Pekařské ulici, tak jsem se přihlásila,“ shrnula Blahová. „Na dobrovolnictví je dobré to, že nemáte pevnou pracovní dobu jako zaměstnanci. Když třeba půl roku nemůžete, tak nepracujete a pak se zase vrátíte,“ dodala.

Z povinné praxe dobrovolníkem

K dobrovolnictví mají velmi blízko studenti psychologie, environmentalis­tiky, genderových studií nebo sociální práce. Díky povinné praxi na těchto oborech přičichne k dobrovolnické činnosti každý studující. „Na sociální práci máme povinnou praxi tři semestry. Mnoho mých spolužáků zůstalo v organizaci i poté, co hodiny do praxe splnili,“ vysvětlila Marie Málková, která k sociální politice a sociální práci studuje i žurnalistiku. Momentálně je dobrovolnicí v občanském sdružení Ratolest pomáhajícím dětem a mladistvým ze znevýhodňujícího a sociálně slabého prostředí. „Hledala jsem praxi a na Ratolest jsem slyšela dobré ohlasy, tak jsem to zkusila. A nelituju. Baví mě to, i když jsem si původně nemyslela, že by děti mohly být moje cílová skupina. Myslím, že programy Ratolesti určitě mají smysl, navíc jsou tam skvělí lidé, takže jsem zůstala jako dobrovolník a pořád se mi odejít nechce,“ vysvětlila.

Dobrovolnicí s velkým záběrem je také Michaela Petříková, která je v sedmém semestru environmentálních studií a sociální politiky a sociální práce. Prošla již čtyřmi organizacemi, například Junákem či zmíněnou Ratolestí, a dobrovolnická činnost ji stále baví. Momentálně působí v ekologických organizacích A Rocha a Hnutí DUHA. Obě usilují o ochranu přírody a čisté životní prostředí. „Pro Hnutí DUHA jsem spoluorganizovala festival a pro A Rocha píšu granty na Ministerstvo životního prostředí. Jeden z nich už vyšel, díky němu měli finance na environmentální výchovu na školách v roce 2010,“ vysvětlila Petříková. Kromě toho v organizacích čerpá náměty na svou bakalářskou práci.

V Brně jsou desítky neziskovek, které stále hledají dobrovolníky. Příležitostí, jak se zapojit, je tedy mnoho. Dobrovolnictví má jen jednu nevýhodu: jednoduše si nevyděláte. Organizace se ale snaží kompenzovat svým dobrovolníkům čas, který u nich stráví, nabídkou seberozvojových kurzů, novými zážitky a zkušenostmi. Zapojení studenti ale především pomáhají dobré věci a získávají neocenitelné položky do životopisu.

blog comments powered by Disqus