Publikace formou i obsahem vybočuje z řady knih společenskovědní literatury. Váží 1050 gramů a obsahuje pouze data, mapující vývoj české společnosti od počátku 90. let minulého století. „Holá čísla zde publikovaná budou postupně doplňována náležitými analýzami, které vyjdou v odborných časopisech,“ uvedl Rabušic. Čísla jsou to jedinečná, pocházejí ze série opakovaných výzkumů, které se u nás uskutečnily v rámci rozsáhlého mezinárodního srovnávacího projektu European Values Study známého jako Evropský výzkum hodnot. Ten je unikátní díky tomu, že data získává v pravidelných opakováních stejného výzkumu na reprezentativním výběrovém souboru populace. To umožňuje badatelům zjistit, jak se vyvíjí hodnotové preference a postoje v České republice, z čehož lze dedukovat nejrůznější úvahy, hypotézy či závěry. „Od roku 1991 pocit štěstí významně narostl, dneska jsme na osmašedesáti procentech lidí, kteří uvedli, že jsou šťastní. Tak jakápak blbá nálada,“ dedukoval Rabušic.

Zkoumat lidské hodnoty a postoje je důležité nejen kvůli prognózám, díky nimž lze odhadovat budoucí chování. Ze sociologického hlediska je třeba zkoumat hodnoty české společnosti proto, že její přeměna, jíž jsme od roku 1990 svědky, není možná bez proměny hodnotové struktury. Hodnoty podle sociologů určují, jaké člověk zaujímá postoje. Naznačují také preference výsledků, o něž lidé usilují ve svém životě, a preference určitého chování. Na hodnoty tak lze pohlížet jako na klíčový fenomén pro interpretaci sociální a politické změny. Data o hodnotách a jejich znalost mohou sloužit jako prediktory chování různých sociálních skupin a subpopulací.