Na pavlači u sousedů skladuji bioodpad | Halas Časopis studentů Fakulty sociálních studií. 32. ročník

Na pavlači u sousedů skladuji bioodpad

Do rubriky Fakultní ruchy napsala Dominika Glaserová (Středa, 19. září 2018)

O třídění bioodpadu se jednadvacetiletá Josefína Susová zajímá od dětství. K ekologickému chování ji vedli už rodiče třeba tím, že měli na zahradě kompost. „Když jsem se přestěhovala do brněnského centra, najednou jsem si nevěděla rady, kam s bioodpadem,” přiznává. Nejbližší sběrný dvůr má dva kilometry od bytu. „Pěšky je to daleko a se zapáchajícími taškami není úplně ideální jezdit hromadnou dopravou,” kroutí hlavou.

Jak to tedy řešíš? Pořád na bytě třídíme, ale místo do popelnice dáváme bioodpad do pytlů na pavlač, která patří sousedům. Ale upřímně, mít zapáchající a zetlelé tašky plné kompostu, ze kterých teče voda, není asi nejlepší řešení. Jednou nebo dvakrát týdně vše odvážíme v nákupním vozíku do sběrného dvora.

Napadlo tě, jak situaci změnit? Ano, bylo to v momentě, kdy jsme se spolubydlícími museli znovu vyrazit do sběrného dvora. Tehdy jsem si řekla, že bych rovnou mohla uspořádat akci, na niž by mohli svůj bioodpad přivézt i ostatní. Udělat takový pochod za hnědé popelnice. Už dříve jsem totiž o problému mluvila s jinými lidmi, od nichž jsem se dozvěděla, že by zbytky od ovoce a zeleniny rádi třídili, ale neznají žádnou jednoduchou cestu, jak to dělat.

Stejně jsem na sběrný dvůr musela, tak proč z toho rovnou neudělat pochod

V čem celá akce spočívala? Sešli jsme se na Moravském náměstí a na místo srazu jsme přivezli nákupní košík. Nahromadili jsme do něj veškerý bioodpad, který mohli přinést i příchozí lidé. Se vzniklou hromadou a transparentem jsme se vyfotili. Následoval odvoz odpadu do sběrného dvora. Z celé akce vzniklo video, které zatím není publikované.

Objevily se nějaké reakce? Ano, o místo pro bioodpad se dlouhodobě zajímá místostarostka pro Brno-střed Jasna Flamiková. V Masarykově čtvrti je spuštěn pilotní program na zavedení hnědých popelnic. Nejsem si ale zatím jistá, jestli se něco změní. Flamiková argumentovala tím, že pro bioodpad ze speciálních kontejnerů k tomu vyhrazených by musela vyjíždět další auta, která by jejich obsah odvážela do kompostárny. Tím by vzrostla spotřeba benzínu. S tím ale nesouhlasím. Kdyby lidé dostali možnost více třídit, bylo by méně směsi a odpadla by tak potřeba vyvážet ji tak často, jako nyní.

Pomáhal ti někdo s organizací? Pochod Chceme hnědé popelnice na bioodpad! jsem založila já sama. Částečně mi ale pomohli spolubydlící, kteří také organizují ekologické nebo environmentální akce. Naplněný nákupní košík například odvážel můj kamarád, protože dvůr je přeci jen daleko a košík byl těžký.

„Jím i ovoce a zeleninu z kontejnerů“

Jak vznikla petice, kterou jsi nedávno zveřejnila? O petici jsem trochu přemýšlela už dřív, ale nikdy jsem žádnou nezakládala a chtěla jsem nejdřív vidět, jestli je o hnědé popelnice zájem. Následně mi hodně lidí psalo, že se nemohli zúčastnit, ale že by rádi podepsali petici, kdyby nějaká byla. A tak jsem ji založila. Myslím si, že je to často nejvhodnější řešení, protože mnohým se nechce nikam chodit nebo nemají možnost věnovat tomu tolik času. Formulář na internetu vyplní za tři minuty.

Co tě nejvíce motivuje k „boji“? První důvod je to, když vidím, jakou část obsahu koše u nás v bytě tvoří bioodpad. Je to téměř polovina, takže bych to zkrátka nezvládla házet do směsi. Je nás pět a všichni jsme vegani a vegetariáni. Tím pádem máme spotřebu zeleniny a ovoce vyšší než průměrné domácnosti. Poté, co všechno vytřídíme, směsný odpad prakticky ani nemáme. V druhém bodě to pro mě byli lidé, ať už ti, kteří se akce přímo zúčastnili nebo jen na Facebooku odklikli, že mají zájem.

Co dalšího děláš pro životní prostředí? Snažím jíst hlavně lokální jídlo, které není dovážené. Ve velké míře jím i ovoce a zeleninu z kontejnerů. Říká se tomu dumpsterdiving. Spočívá to v tom, že vybíráme potraviny, které skončily v kontejnerech za obchody kvůli tomu, že nemají například vhodnou velikost pro prodej, mají estetické vady nebo jim skončila doba minimální trvanlivosti, ovšem stále nejsou zkažené.

Josefína Susová pochází z Liberce. Třetím semestrem studuje environmentalistiku a sociální práci na Fakultě sociálních studií v Brně. Zorganizovala pochod s názvem Chceme hnědé popelnice na bioodpad! a pro stejnojmennou petici získala více než čtyři sta podpisů.

blog comments powered by Disqus