Mužská bratrstva nastavila zrcadlo genderovým stereotypům | Halas Časopis studentů Fakulty sociálních studií. 31. ročník

Mužská bratrstva nastavila zrcadlo genderovým stereotypům

Do rubriky Fakultní ruchy napsala Barbora Čunátová (Pondělí, 11. březen 2013)

Převažující počet žen na univerzitách nemusí nutně znamenat jejich zastoupení ve vysokých manažerských funkcích nebo ve vědě. Čím je to způsobené? Kdo za to může? Lze situaci změnit? Nejen těmto otázkám se věnovala čtvrteční beseda, kterou pořádala katedra genderových studií naší fakulty společně s Národním kontaktním centrem.

Diskuze nazvané Mužská bratrstva: Pronikání žen do vedení vědy se účastnily čtyři debatérky – poslankyně Evropského parlamentu Zuzana Brzobohatá, doktorka přírodovědecké fakulty Iva Sovadinová, prorektorka Palackého univerzity Jitka Ulrichová a Hana Víznerová ze Sociologického ústavu České republiky.

Debatu zahájila moderátorka diskuze Marcela Linková ze Sociologického ústavu ČR. „Počet žen v profesorských pozicích na vysokých školách je kolem čtrnácti procent, u docentek se číslo pohybuje kolem čtyřiadvaceti procent,“ uvedla Linková. Ve vědě je situace velmi podobná. „Ženy jsou často neviditelné,“ navázala Hana Víznerová. „U nás se přenáší genderové stereotypy z generace na generaci, ženy jsou považovány především za matky. Ve veřejném prostoru nejsou vidět,“ dodala.

Vystupující se dále věnovaly genderovým stereotypům, možnosti rodičovské dovolené pro oba partnery nebo systému severských zemí. „Diskriminace žen začíná již u mateřské a rodičovské dovolené,“ nadnesla Brzobohatá. „V Norsku není pravidlem, že s dítětem zůstává doma žena. Muži, kteří pečují o dítě, si více váží svých manželek. Vědí totiž, že starost o dítě není vůbec jednoduchá,“ pokračovala. Norský systém ale vypadá jinak než ten náš. Rodičovská dovolená trvá pouze rok a dítě poté nastupuje do institucionální výchovy. „U mnoha lidí přetrvává názor, že jesle a mateřská školka mají negativní dopad na vývoj dítěte. Poslední výzkumy však potvrzují, že tyto formy výchovy poskytují dítěti kvalitní podporu jeho vývoje. Je pouhým stereotypem, že by měly na dítě negativní vliv,“ doplnila Marcela Linková.

Čtveřice řečnic se pokusila nabourat ustavené mechanismy a nastavení dnešní kultury. „Ženy jsou často negativně hodnoceny. Pojďme je podpořit,“ navrhla Zuzana Brzobohatá. „Je důležité ženy aktivně vyhledávat a vytvářet pro ně dobré podmínky,“ uzavřela besedu moderátorka Marcela Linková.

blog comments powered by Disqus