Nedávný Týden neklidu podnítil na stránkách MF Dnes krátkou výměnu názorů několika akademiků z naší fakulty. Stanislav Balík s Jiřím Hanušem z Filozofické fakulty mírnili gejzír vypjatých emocí a odrazovali od užívání černobílé optiky při pohledu na aktuální střety nad plánovanou reformou vysokých škol, jež proti sobě staví „špinavou“ politiku a „čistou“ občanskou společnost. Ondřej Císař a Kateřina Vráblíková „neklidné“ projevy naopak hájili, přičemž se odvolávali právě na občanskou společnost jako na vítaný korektiv závažných selhání stávajícího politického systému. Tuto drobnou polemiku můžeme vnímat jako odraz hlubšího rozkolu v chápání toho, co to vlastně občanská společnost je a jakou úlohu má v prostředí liberálních demokracií plnit. — Roman Vido
Tři zasedání Akademického senátu v atmosféře vysokoškolského „neklidu“ byla zajímavá. To nejdůležitější z pohledu Studentské komory se však dělo v čase mezi setkáními. Na lednovém zasedání, které se konalo krátce po pražském „melounovém“ happeningu, zaujal senát stanovisko vůči připravovaným reformám vysokých škol. Studentskou komorou navržené prohlášení bylo zkráceno tak, že z něj zbyla jen poslední věta, ale zato přibyla nabídka spolupráce na analytické kritice návrhů reformních záměrů. Zatím jí však nikdo nevyužil. — Jan Martinek
Dobešova vysokoškolská reforma rozdělila akademickou obec na dvě poloviny – odpůrce navrhovaných změn a jejich zastánce. Profesor z katedry sociální práce a sociální politiky Libor Musil patří do první skupiny. Problémy českých vysokých škol zná z pohledu pedagoga, výzkumníka i bývalého člena pracovní skupiny Akreditační komise. — Tereza Cajthamlová
„Vyjíždějte za studiem do zahraničí!“, „Neprodlužujte studium!“ opakují nám učitelé i proděkani každý semestr. Kdo by si však pomyslel, jaký mezi oběma povely může být rozpor. Ba co víc, že uskutečnění jednoho příkazu může znemožnit splnění druhého. — Tereza Cajthamlová
Obor sociální politika a sociální práce změnil svou koncepci. Vznikly nové obory a katedra přijala více studentů. Ovšem potýká se i s problémy, které tyto změny přinesly. Studentů je tolik, že se nevejdou do povinných předmětů. Musí tak čekat na zápis další rok. Třiadvacetiletá studentka magisterského oboru sociální práce si kvůli tomu musí prodlužovat studium o semestr. — Alžběta Mrázová
Nepatřím zrovna k bagetovým nadšencům, rohlíku od maminky se nevyrovná absolutně nic. Příležitost k návštěvě bagetového království na naší fakultě je mi však dána hned v zahajovací den semestru. Ráno se sice chudák maminčin rohlík dožaduje mé pozornosti, ale protože se už ze zatáčky řítí kosmickou rychlostí první autobus, dávám mu přednost a nechávám rohlík rohlíkem. Takže stojím na prahu naší fakulty a dumám, co s tím. Spásná myšlenka – Krmítko! — Veronika Gecová
Studenti celé republiky měli možnost protestovat proti plánované reformě vysokých škol na konci února v Týdnu neklidu. Organizátoři programu brněnského týdne připravili mnoho přednášek i diskusí, doprovodné kulturní akce i protestní pochod. Čeho z programu se studenti zúčastnili a co je k tomu vedlo? — Marta Ošmerová
V brněnském klubu Fléda se ve středu 11. dubna na finálovém večeru rozhodne o nositelce titulu Miss Masaryk University. — Kristýna Turečková
První dubnové úterý se atrium naší fakulty na dvě hodiny zaplnilo dětmi. Důvodem bylo Velikonoční odpoledne – akce pořádaná Dětským koutkem, která se letos konala již pošesté. Zúčastnilo se okolo dvaceti dětí různého věku, a to především z řad potomků studentů, bývalých studentů či jejich přátel. Děti si mohly vyzkoušet výrobu velikonočních dekorací, sázení řeřichy nebo se zúčastnit několika sportovních soutěží opět s velikonoční tematikou. Mezi další události organizované Dětským koutkem patří i Mikulášské odpoledne nebo Den dětí. — Nicol Staňková
„Nech začne rebélia!“ kričí do megafónu jedna z organizátoriek Noci univerzít. V pondelok 27. februára tým zahajuje štyri nepokojné dni, počas ktorých dávajú brnianski študenti najavo nesúhlas s pripravovanou reformou vysokých škôl. — Terézia Šimová
Odjela jsem na Erasmus do Německa a nestačila jsem se divit, jak odlišně se zde vyučuje a jak jinak se chovají a reagují studenti. Odlišnosti se pokusím stručně vysvětlit v následujících bodech. — Hripsime Zohrabyan
Brněnská skupina studentské iniciativy Za svobodné vysoké školy uspořádala ve středu 21. března v atriu naší fakulty Univerzitní fórum. Diskuze se zúčastnilo zhruba padesát studentů a debatovalo se o krocích, které studentská iniciativa chystá. Cílem bylo i aktivní zapojení studentů do plánů iniciativy a domluva na společném postupu proti reformě vysokého školství. — Marta Ošmerová
Ještě v lednu znali Václava Drozda jenom jeho spolužáci, kteří se s ním učili na zkoušky. O měsíc později stál vedle emeritního rektora Masarykovy univerzity Jiřího Zlatušky a profesora Libora Musila. Oba akademici ho v aule plné lidí pozorně poslouchali a on trochu nervózně vyjmenovával důvody, proč odmítnout školné na univerzitách. V dalších dnech se student filosofie a environmentálních studií stal mluvčím šestitisícového davu, který na protest proti návrhu vysokoškolské reformy pochodoval centrem Brna. — Tereza Cajthamlová
Už budúcu stredu sa uskutoční v kultúrnom centre Semilasso voľba kráľa Masarykovej univerzity, ktorý bude našu školu reprezentovať na tohtoročnom Majálese. — Eva Lalkovičová
Úderem čtvrté hodiny odpolední vypukla na náměstí Svobody další protestní akce, nazvaná „S vášní pro vzdělání“. Studenti tentokrát vyjádřili svůj odpor k vysokoškolské reformě netradičně, inspirováni heslem: „Milujeme naše školy, milujeme vzdělání a nenecháme ho znevolnit a komercializovat. Proti násilným reformám odpovíme láskou!“. Každý tak mohl polibkem se svým protějškem ukázat, co si o chystaných změnách myslí. Záměr organizátorů však nebyl zcela naplněn, stejně jako náměstí, kde se sešla jen hrstka účastníků. To ale nikoho neodradilo od pořádně vášnivé demonstrace. — Kristýna Turečková