Senátní ruchy | Halas Časopis studentů Fakulty sociálních studií. 32. ročník

Senátní ruchy

Do rubriky Publicistika napsal Alexandr Průša (Úterý, 28. říjen 2008)

Semestr nám letos prázdniny utnul nevídaně brzo, a proto jsme my, akademičtí senátoři, nelenili a již se jednou sešli. A opět to bylo v trochu jiné sestavě, než tomu bylo posledně. Na své těžce vydobyté místo ve studentské komoře rezignovala Kateřina Duxová, jelikož se přes Erasmus vydala poznávat krásy studia v cizině. Z náhradníka senátorem se tak stal Martin Habčák a hned studentské komoře přidal na světovosti, mluví na nás totiž slovensky.

Po Habčákově přivítání jsme rozjímali nad návrhem změny statutu naší fakulty podaném děkanem. Návrh by mu umožnil měnit organizační strukturu fakulty a kompetence proděkanů bez předchozího projednávání na senátu. Ačkoli jsme se tím ošidili o své kompetence, návrh jsme přijali. Přece jen, k obsazení proděkanů se v současnosti můžeme pouze vyjadřovat, a v návrhu šlo především o účelová a výzkumná zařízení, která, když je to potřeba, by se měla měnit pružně a účelově, nikoli po půlroční proceduře na senátech (fakultním i univerzitním).

Po tomto si na nás další personální změnu uchystala Lenka Juřenová, která se vzdala svého mandátu ve studentské komoře. Nezbylo nám, než jí poděkovat za její práci pro senát, a vyhlásit nové volby, ze kterých vzejde jednak nový senátor, nová senátorka nebo nové senátorče, a ze kterých také vzejde náhradník toho všeho. A jak tak počítám, tento Halas by měl vyjít zrovna v době, kdy bude vrcholit volební kampaň všech kandidátů, jistě přijdou se zajímavými myšlenkami a návrhy, těšme se na to. Jak to nakonec dopadne a koho nám zvolíte za kolegu, vás tedy budu informovat příště.

Poslední téma bylo již jen diskusní – Iva Šmídová zjišťovala, kde je háček v komunikaci s vývojáři ISu, na její podněty nereagují a jde přitom pro chod fakulty o celkem důležité věci. Host na zasedání, proděkanka Pitrová, vysvětlovala, že s vývojáři je třeba jednat přes „sběrné koše“ – lidi, kteří sbírají podněty jednotlivých fakult. Tyto podněty se potom vyhodnocují podle důležitosti (čím více fakult danou věc chce, tím větší šance je). Pokud však nějakou změnu potřebuje jen jedna fakulta, je celkem jedno, jak důležité to pro ni je, šanci má malou. Zdálo by se mi lepší, pokud by nad tímto dohlížel ještě někdo z rektorátu, kde by se nevyhodnocovalo jen „programátorské“ hledisko, ale i právě ona důležitost pro fakultu. Takto to ovšem nefunguje.

Nuže, první letošní zasedání nepřineslo žádné dramatické střety ani vášnivé diskuze, nicméně by bylo bláhové si myslet, že tomu tak pokaždé bude. Uvidíme, co se na nás uchystá příště…

blog comments powered by Disqus