A Fagi není sama, kdo využívá sociálních sítí ke své propagaci. Elektronickou pozvánku zvolili jako jeden z komunikačních kanálů i pracovníci Amnesty International při přípravách k příležitosti Dne Tibetu. Výsledek všechny překvapil. Ačkoliv podobnou akci tato lidskoprávní organizace pořádá každý rok, až letos přišlo na promítání tematického dokumentu více lidí, než kolik jich malý kinosál mohl pojmout.

A takhle bych mohla vyjmenovat další stovky nových i starších kulturních počinů vděčících za svou popularitu internetu, který už přestává být anonymním mořem plným informací a stává se nástrojem schopným zacílit na konkrétního jedince. Kritici sice upozorňují na komerční využití sociálních sítí nebo dokonce na jistou možnost sledování osoby, která prostřednictvím nejrůznějších kalendářů a plánovacích aplikací informuje své okolí o tom, co, kdy a kde bude dělat. Na druhou stranu pro umění a kulturu představuje systém registrování a vyhledávání fanoušků nové možnosti. Svou šanci dostávají především menší a neziskové projekty, které v oficiálních médiích téměř nemají šanci vynikout. Nakonec o co největším počtu facebookových fanoušků sní i redaktoři Halasu.