Náš vzorek je tvořen osmnácti studenty z různých oborů, kteří se zúčastnili voleb. Dohromady rozdali 44 hlasů, což činí průměr 2,4 hlasu na osobu. Jen dva lidé z dotázaných využili všech svých pěti hlasů. Dva se naopak zdrželi hlasování.

Faktor obor

Téměř polovina všech hlasů ze vzorku připadla kandidátům ze stejných oborů jako volič. „Jsou to psychologové jako já, tak musíme držet spolu,“ řekla například studentka psychologie Eva Klimendová, která odevzdala jen dva hlasy pro Petra Doležela a Alberta Kšiňana, oba studenty psychologie. Z celkového počtu 44 hlasů putovalo 20 kandidátům s alespoň jedním stejným oborem, jaký měl volič.

Faktor program

Někdo programy poctivě čte a někdo se na ně ani nepodívá. Sedm z osmnácti dotázaných ve své odpovědi zmínilo volební programy. „U všech volebních kandidátů jsem se dívala na prezentace v ISu. Pokud je neměli, rovnou jsem je odepsala. Ze zbytku jsem potom vybírala, ale byla to těžká volba,“ popsala svou metodu výběru Anna Krchaňová. Jiní naopak jasně řekli, že programy vůbec ani neviděli. „Volila jsem Alberta Kšiňana a Jana Tvrdoně a to hlavně proto, že mi přišli sympatičtí. V podstatě jsem moc nekoukala na ty programy. Spíš jsem je volila proto, že jsem je tak trochu znala od vidění a jednoho osobně, a protože mi ty programy nepřišly ani tak moc rozdílné,“ prozradila svá kritéria Zdeňka Prokopová.

Faktor známost

Podobně jako u Zdeňky ovlivnila osobní známost rozhodování dalších dvanáct lidí ze vzorku. To je více než dvě třetiny dotázaných. Respondenti uváděli, že volili své kamarády, spolužáky, lidi, co znají z přednášek, ze střední školy a podobně. Kupříkladu Vít Strádal volil čtyři lidi, které znal. „Jsou to kamarádi, ostatní kandidáty jsem neznal. Kampaň jsem nesledoval žádnou, ani tu jejich,“ uvedl.

Faktor koalice

Ve volebním klání se vyskytly celkem čtyři koalice. Jedna čtyřčlenná, jedna tříčlenná a dvě dvoučlenné. Data ze vzorku ale ukazují, že tento faktor zřejmě velký vliv neměl. Jen čtyři studenti volili celé koalice. Tři voliči hlasovali pro celé trio Perla-Hromádková-Fronček a jeden potom pro to stejné trio plus ještě duo PANDA (Doležal-Kšiňan). Překvapivě nikdo z dotázaných nevolil celou koalici Šmoulové do senátu, která byla nakonec ve volbách nejúspěšnější.

Další faktory

Volební rozhodování je samozřejmě daleko složitější a k postižení všech jeho prvků bychom potřebovali provést rozsáhlý výzkum. Místo toho ale nakonec aspoň namátkou uvedeme další faktory, které se v odpovědích studentů objevily. Jednomu z kandidátů se očividně vyplatilo, že je „drzý“ – jedna volička tuto vlastnost ocenila hlasem. Jinému pomohla ukecanost aneb „angažovanost v diskusních fórech“. A jako v každých volbách lidé dají i na pěknou tvář. „ Já jsem volil dva kandidáty. Prvním byl Pavel Šíma, protože ho již nějakou dobu znám a vím, že disponuje slušnými organizačními schopnostmi. Druhým kandidátem byla Martina Hromádková, čistě proto, aby byla moje volba genderově vyrovnaná a jelikož mi podle fotky v ISu přišla nejsympatičtější,“ řekl volič Petr Miroš. U některých voličů ale nedokázali kandidáti zabodovat vůbec ničím. „Na volby jsem si vyhranila hodinu svého času, abych si mohla dostatečně nastudovat všechny kandidáty. Díky internetu jsem posoudila jejich program a žádného z nich si nevybrala. Vždy tam bylo něco, co mi vadilo, takže bych jen volila menší zlo,“ řekla Radana Kolčavová, která se zdržela hlasování.

Co rozhodovalo: Stejný obor: 20/44 hlasů Koalice: 4/18 voličů Osobní známost: 13/18 voličů Volební program: 7/18 voličů

blog comments powered by Disqus