Praktickým magisterským diplomkám na žurnalistice odzvonilo

Do rubriky Fakultní ruchy napsala Tereza Cajthamlová (Pondělí, 9. březen 2009)

Diplomová práce je pro jedny strašákem číhajícím na konci studia, pro druhé vstupenkou na vysněné pracovní místo. V každém případě se tento pojem vine celým posledním semestrem studia jako dlouhá červená nit. Závěrečné práce studentů teoretických oborů, jakými je například sociologie nebo politologie, vždy podléhaly přísným pravidlům metodologických příruček. Studenti mediálních studií a žurnalistiky ale měli možnost završit své působení na fakultě i takzvanou praktickou či produktovou prací a nabyté znalosti uplatnit při zpracovávání publicistické reportáže nebo souboru novinových komentářů. To už ale od jarního semestru na magisterském stupni neplatí.

Vše změnil e-mail, který byl vedením Katedry mediálních studií a žurnalistiky rozeslán v polovině února. Vedle změny organizace diplomových seminářů se zde student v předposledním semestru magisterského studia dozvídá i to, že obhájit teď může pouze teoretickou práci. „Už léta se vedou diskuze o souměřitelnosti diplomových prací, jejichž výsledkem je žurnalistický produkt, a prací založených na empirickém výzkumu. A došli jsme k závěru, že velká část praktických témat je vhodná pouze pro bakalářskou práci a nepřísluší magisterskému studiu.“ odůvodnil tento krok vedoucí katedry Rudolf Burgr. Sám zároveň připustil, že nová pravidla mohou studentům, kteří počítali s obhajobou praktické práce, způsobit problémy. Kompenzací je například to, že studenti s rozpracovanými praktickými tématy mohou ukončit studium starým způsobem. Ti ostatní mají na výběr vedoucího práce a návrh tématu čas ještě do poloviny dubna.

Samotným studentům nevadilo ani tak rozhodnutí, které katedra učinila, ale spíš způsob, jakým jim ho sdělila. „Změna je možná nutná, ale časové omezení je přímo brutální a dost nefér vůči těm, kteří si zvolili magisterské studium žurnalistiky právě kvůli možnosti odevzdávat praktické diplomové práce,” shrnula překvapení na začátku jarního semestru studentka mediálních studií a žurnalistiky Marta Fialová. Studenti se pozastavují hlavně nad tím, že před tak zásadní změnou neproběhla žádná širší debata. „Od Fakulty sociálních studií člověk očekává diskuzi, jednání, interakci, ale jak se již po několikáté ukázalo, tak tyto přístupy jsou katedře žurnalistiky zcela cizí,“ dodala Marta.

Není vědy bez metodologie

Opravdový problém ale nastává ve chvíli, kdy student těsně před zakončením svého studia zjistí, že k sepsání závěrečné práce nemá dostatečné znalosti. Ne snad, že by svému oboru nerozuměl, ale pokud dosud neprošel kurzem metodologie výzkumu, protože místo empirické práce chtěl natočit film, tak jednoduše neví, jak takový výzkum uskutečnit. „Kurz budu muset absolvovat v případě, že se mi nepodaří najít téma, které výzkum potřebovat nebude. A o to se teď právě snažím,“ popsala svoje řešení studentka Martina Tlachová.

Naopak David Povolný, který kromě mediálních studií a žurnalistiky studuje ještě filologii na Filozofické fakultě, se už s metodologií výzkumu trápit nemusí. Zapsal si ji dobrovolně minulý semestr a myslí si, že by tento předmět měl absolvovat každý student. „Bez metodologie by se vědecká práce dělat neměla. Magisterské vzdělání podle mě věda je, a kdo nechce dělat vědu, ať jde po bakaláři pracovat,“ dodal David.