„Chaos srdce“ je představení o lásce očima klaunů | Halas Časopis studentů Fakulty sociálních studií. 26. ročník

„Chaos srdce“ je představení o lásce očima klaunů

Do rubriky Kultura napsala Marie Drahoňovská (Pondělí, 19. říjen 2015)

Chaos srdce je představení, ve kterém jsou Romeo i Julie oblečení do klaunských šatů. Tradiční Shakespearova hra tak v pojetí studentů třetího ročníku JAMU nabrala zcela nový rozměr. Premiéra se konala 11. října, v brněnském Divadle na Orlí. Po ní bylo pro návštěvníky připraveno pohoštění, při kterém si každý mohl u sklenky vína popovídat s tvůrci představení.

Už ve chvíli, kdy se otevřel divadelní sál, dýchla na všechny příchozí veselá atmosféra. Ze dveří totiž vyšla dívka v klaunském oblečení a pozdrav spojila s popěvkem. Následovali ji další herci a společně nabádali ke vstupu do sálu. Na sedačkách byl pro každého připraven kousek toaletního papíru, který zarazil nejednoho návštěvníka: „To má být asi nějaká recese?“ ozývaly se hlasy ze sálu. Účel toaletního papíru zůstal divákům neobjasněn. Na utírání slz ale potřeba nebyl. Veselá nálada se udržela po celou dobu představení a z hlediště se často ozýval hlasitý smích.

Charakter klaunů si herci vymysleli sami

Přesto, že se studenti inspirovali tvorbou Williama Shakespeara, který je známý pro svou bohatou slovní zásobu, mluveného projevu bychom v tomto představení našli minimum. Ale i přesto příběh překypoval emocemi, které studenti vložili do hry pomocí pohybů a mimiky. Dialogy byly často protkány anglickými větami, nechyběly ani francouzské, nebo italské výrazy. Během večera také herci několikrát změnili svou roli, což dávali najevo pomocí kartonových cedulí se jmény. Stále však zůstávali v roli klaunů, jejichž charaktery si sami vymysleli. I když největší show herci předvedli beze slov, ani jejich mluvenému projevu nechyběl vtip. „Paris je nejbohatší člověk ve Veroně, s nejvypracova­nějším zadkem, a každá žena ho miluje,“ představil například jednu z rolí Vojtěch Hříbek, který ztvárnil postavu klauna Viktóra.

Publikum nejvíce pobavil tragický konec

„Celé představení stojí na improvizaci,“ popsal koncept hry režisér Daniel Gulko, který pochází ze Spojených států. S brněnskými studenty spolupracuje už třetím rokem a práci si pochvaluje. „ Říkám, nikdy nebýt spokojený, ale vždy šťastný. Určitě máme ale ještě hodně na čem pracovat,“ dodal. Po představení čekalo na zúčastněné v předsálí pohoštění v podobě vína, sýrů a jednohubek, u kterého si diváci mohli popovídat s herci a zhodnotit hru. Mnozí z nich se shodli na tom, že netradičně pojatá závěrečná scéna byla nejzábavnějším momentem představení. Každý klaun totiž zemřel svým specifickým způsobem. „To, jak Hamlet zadržoval dech, když umíral, to byla špička, dokonalé,“ pochválila na závěrečné besedě režiséra jedna z návštěvnic.

Studenti zvou na nadcházející reprízy

Charaktery klaunů vznikly už v únoru, ale samotné představení začali studenti nacvičovat až začátkem září. „Pravidlo tohoto typu divadla je, že jeho charaktery nemohou existovat bez publika. Je to celé o spolupráci s lidmi v sále,“ vysvětlil Gulko. Tímto představením to ale nekončí, studenti mají v plánu ještě několik repríz, na které všechny srdečně zvou. „Nevěděl jsem, co od klaunérie očekávat, ale bylo to výborné a skvěle jsem se bavil. Už teď vím, že na hru zajdu znova,“ prohlásil Dominik Macháček, jeden z diváků, který je sám studentem prvního ročníku JAMU. „Určitě přijďte i příště, bude to zase trochu jiné,“ pozval nakonec na další představení Tomáš Janypka, který ve hře ztvárnil roli Quantuse.

blog comments powered by Disqus