Noc vědců ukázala, co se ukrývá za laboratorními zdmi naší univerzity

Do rubriky Věda napsala Marta Ošmerová (Pátek, 11. říjen 2013)

Letošní Noc vědců s podtitulem „Energií k poznání“ umožnila obyčejným smrtelníkům poslední zářijový pátek nakouknout pod ruce vědeckým pracovníkům Masarykovy univerzity. Přírodovědecká fakulta nabídla noc plnou zážitků, poznání a pokusů a pozadu s programem nezůstala ani Fakulta informatiky.

Lidé toužící po vědění se pomalu trousí do areálu Přírodovědecké fakulty, kde u vstupu získávají placku Noci vědců, kterou si někteří z nich hned připínají. Zima zalézá do všech skulin, a tak dlouho neotálejí a pospíchají se ohřát do přilehlých budov. Oddělení fyziky láká na pokusy s gravitací, magnety či vlněním. Návštěvníci od sebe zkoušejí oddělit neoddělitelné magnety, jejich tvář hraje všemi odstíny rudé, magnety ale ne a ne se rozdělit. Opodál lektorka znázorňuje principy sluneční soustavy, pomáhá si i slaměným andělíčkem.

Na dalším stanovišti se pomocí vrtačky a lana předvádí mechanické vlnění. Obzvláště děti jsou z možnosti ozkoušení těžké vrtačky na vlastní kůži nadšené. Vlnění je tématem i v další místnosti. Lektor přejíždí rukou nad podlouhlým hořákem a za jeho dlaní se plameny postupně zvětšují a zmenšují. Nakonec fascinovaným divákům v potemnělé místnosti předvádí tanec plamenů za pomoci vysokých frekvencí. Na dalším stanovišti lektor zájemcům vysvětluje, proč si do televize nemají brát oblečení s proužky. „Na obrazovkách byste pak vypadali, jako byste se hýbali, i když tomu tak ve skutečnosti není,“ osvětluje přednášející.

Kofeinem proti Parkinsonovi

Milovníci kofeinu pak míří do matematického pavilónu na přednášku o čaji a kávě. Chemoinformatici seznamují s jejich historií a neopomenou zmínit ani funkce a účinky kofeinu. V počítači pak zobrazují, jak se kofein váže na další molekuly, čímž ošálí mysl člověka, který pak má pocit, že není unavený. A k čemu je taková projekce dobrá? „Vědci využívají kofein například k léčení Parkinsonovy choroby, k čemuž jim pomáhají právě počítačové projekce příslušných molekul,“ vysvětluje lektor.

„Letos pro mne asi největším zážitkem, pokud pominu izolaci DNA z gumových bonbonů, je zmenšená verze motorů, kterými byly poháněny Hitlerovy střely V-1, kterými bombardoval Londýn,“ pochvaluje si studentka aplikované matematiky Barbora Köttová. Motory čas od času vydávají ohlušující zvuky, takže návštěvníci mohou mít pocit, že na ně padá budova.

Další útočiště před mrazivou nocí skýtá botanická zahrada se svými vyhřátými skleníky. Leknín viktorie královská pro dnešek zklamal, na jeho rozkvetení si zájemci budou muset počkat ještě několik dní. Návštěvníci se zato dozvídají různé zajímavosti o životě brněnských netopýrů nebo nebezpečí klíšťat. Příjemnou atmosféru při prohlídce skleníku navozuje koncert kapely Jazzová razie. Ozvláštněním jsou rovněž sochy mladých umělců, které vypadají jako živé.

Interaktivní aplikace na vlastní kůži

Příznivci moderních informačních technologií nemohou vynechat návštěvu Fakulty informatiky. Všudypřítomní koordinátoři rozdávají vědomostní testy a lákají na nejrůznější ceny v případě správných odpovědí. Na stanovišti s názvem Interaktivní prostor návštěvníci dostávají brýle pro trojrozměrné vidění a s pomocí ovladačů snímaných infračervenými kamerami mohou začít kreslit vlastní 3D obraz na projekční plátno.

U dalších stanovišť čeká na zájemce asociační hra nebo simulace psaní na haptickém přístroji Phantom. „Díky němu máte pocit, že se dotýkáte neexistujících předmětů,“ prozrazuje lektor. S úderem půlnoci se však vědecká pracoviště uzavírají. Noc vědců opět ukázala, že věda rozhodně není nuda a že neustále směřuje mílovými kroky kupředu.