Ve Slovinsku se spolupracovat může i musí

Do rubriky Téma čísla napsal Alexandr Průša (Neděle, 16. listopad 2008)

Studium v zahraničí – ideální příležitost poznat jiný kraj, vypilovat si jazyk, navázat nové kontakty a také poznat, jak jinde probíhá výuka a učení. Jana Běhalová, studentka magisterské žurnalistiky, tráví tento semestr v Lublani na tamější kolegyni FSS, na FDV (Fakulteta za družbene vede). Jak se na „družbene“ fakultě studenti druží?

Na zkušenou do zahraničí, přes Erasmus, se Jana vydala ve třetím semestru svého magisterského studia, tedy v době, kdy již naši fakultu a výuku na ní znala poměrně dobře. Může tedy srovnávat. I když věc má háček, slovinskou fakultu nestihne poznat tak dobře jako zná tu naši. „O zdejším systému toho zase tolik nevím, mám jen čtyři předměty, něco málo ještě vím z doslechu,“ píše k tomu po icq Jana. Přesto, některé věci člověk pozná celkem rychle. Například jedna přednáška trvá na lublaňské fakultě čtyři hodiny. „To pro mne byla novinka. K efektivitě studia to moc nepřispívá, většina studentů se už po dvou hodinách není schopná soustředit, a proto po přestávce odchází. Podobně jsou na tom přednášející, druhou část výkladu často nahradí videem.“ Tím však není kritický výčet u konce, Jana pokračuje: „Zdejší IS není zdaleka tak propracovaný jako náš, také není příliš zvykem dávat studijní materiály na internet.“ A co výuka samotná, lze nějak poměřovat? „Co se týká obsahu přednášek, v Brně se vyučující věnují látce víc do hloubky, tady jsou to spíš powerpointové prezentace, které nás jen seznámí s tím, co si máme sami načíst.“

A jak podle Jany vypadá ona zmíněná spolupráce? Z četných indicií se zdá, že to ve Slovinsku přece jen bude lepší. Ze čtyř kurzů je v jednom možná, ve druhém přímo žádoucí. Všechny se vyučují v angličtině, ovšem nejsou omezeny jen na erasmáky, naopak je v nich více domácích. V kurzu eCommerce studenti vytvořili skupiny po třech, které spolu pracují na projektech. „Podmínku přitom bylo, že dva slovinští studenti si k sobě vždy přiberou zahraničního studenta. Naším cílem je najít firmy, které obchodují se Slovinskem, získat kontakty a pokusit se tuto spolupráci mezi firmami zlepšit, popřípadě navrhnout další možnosti jejich spolupráce v oblasti eCommerce,“ rozepisuje se Jana. Studenti tak pracují nejen pohromadě, ale ještě k tomu na aktuálním problému, který trápí Slovinsko. Podrobnosti vysvětlí Jana: „Slovinský trh byl dlouhou dobu uzavřený zahraničním investorům. V současné době si však Slovinci uvědomují, že příliv zahraničních investic je pro ně výhodný a zároveň nezbytný. A snaží se s tím něco dělat.“ Ve druhém kurzu, Cyber(sub)cultures, mají pro změnu studenti zcela volnou ruku, jakou a jak seminární práci vytvoří. O dalším předmětu, Editorial works, Jana jen slyšela. Úkolem zde bylo rozdělit se do skupin a navrhnout a vydat nějaké noviny.

Že by se tedy ve Slovinsku spolupracovalo více? Těžko soudit ze tří předmětů. Ale když to jsou tři předměty z pěti poznaných? Přece jen asi bude mít pravdu Jana, když téma uzavírá: „Nedokážu přesně porovnat, jestli je spolupráce mezi studenty lepší na FDV nebo na FSS. Vždy záleží na typu kurzu a vyučujícím, což je myslím stejné na obou fakultách.“

A na závěr k té družbě: ve Slovinsku neplatí, že by erasmáci měli svoje koleje, jsou rozstrkaní různě po Lublani stejně jako domácí. Což je případnou družbu mnohem příhodnější…